16 zajímavostí o jestřábu Cooperově

16 zajímavostí o jestřábu Cooperově
Stephen Davis

Jestřáb Cooperův je široce rozšířený dravý pták, který je rychlý, silný a odvážný. Má dlouhou historii života a lovu v blízkosti člověka. Spolu s dalšími druhy, jako je jestřáb rudoocasý, je jedním z nejznámějších a nejčastěji pozorovaných dravých ptáků v Severní Americe. Zde je 16 zajímavých faktů o jestřábu Cooperově.

16 faktů o jestřábu Cooperově

1. Jak loví jestřáb Cooperův?

Jestřábi Cooperovi jsou agresivní a odvážní. Při lovu používají mnoho různých metod v závislosti na kořisti. Někdy pronásledují kořist ve vzduchu a s ohromující mrštností sledují každý zvrat. Jindy útočí krátkým, přímým letem a jindy ji pronásledují hustou vegetací a neúnavně ji pronásledují.

2. Kde žijí jestřábi Cooperovi?

Jestřábi Cooperovi se vyskytují na většině území Severní Ameriky, od pobřeží k pobřeží, na severu až po střední Kanadu a na jihu až po Guatemalu. Jsou to jedni z nejrozšířenějších dravců Severní Ameriky, kteří jsou schopni žít v širokém spektru klimatických podmínek.

Viz_také: 22 druhů ptáků začínajících na H (s fotografiemi)

3. Čím se živí jestřáb Cooperův?

Ptáci jsou oblíbenou potravou jestřába Cooperova, a to do té míry, že po většinu americké historie byli známí jako jestřábi kuřecí. Středně velcí ptáci jsou pro ně přednostně cílem lovu před malými ptáky a kuřata jsou pro ně snadnou potravou. Netopýři jsou také běžnou kořistí a díky rychlosti a obratnosti jestřábů je pro ně lov netopýrů poměrně snadný - někteří jestřábi dosahují při lovu 90% úspěšnosti.netopýry.

4. Jak běžní jsou jestřábi Cooperovi?

Jestřáb Cooperův má stabilní populaci a je považován za poměrně běžného ptáka. Vzhledem k tomu, že žije na celém kontinentálním území USA a ve velké části Kanady a Mexika, je jedním z nejčastěji pozorovaných dravých ptáků. Často se vyskytuje v příměstských oblastech a venkovských městech.

Viz_také: Jak zabránit mravencům v přístupu ke krmítkům pro kolibříky (7 tipů)

5. Jaké prostředí mají jestřábi Cooperovi rádi?

Jejich ideálním prostředím jsou lesy, a to husté lesy. Snadno se však přizpůsobí i otevřenějším předměstským oblastem a jsou běžným jevem v parcích, na sportovních hřištích a v klidných čtvrtích.

6. Jak přilákat jestřába Cooperova?

Jestřáb Cooperův se nejraději živí ptáky, takže přilákáte-li na svůj dvůr více ptáků, pravděpodobně přilákáte jednoho nebo dva jestřáby. Pokud máte na dvorku kurník, máte prakticky jistotu, že čas od času uvidíte jestřába Cooperova.

7. Jak rychle dokáže jestřáb Cooperův létat?

Jestřáb Cooperův dokáže létat vysokou rychlostí, často i více než 50 km/h. Jeho maximální rychlost je obtížné změřit, protože obvykle loví při průletu hustou vegetací. Mnoho dospělých jestřábů Cooperových vykazuje četné zlomeniny kostí na hrudi a křídlech, které vznikly v důsledku nárazů do stromů a keřů v nejvyšší rychlosti.

8. Páří se jestřábi Cooperovi na celý život?

Ne vždy, ale je běžné, že se jestřábi Cooperovi páří na celý život. Velký počet hnízdících párů se v každé hnízdní sezóně znovu spojí a jestřábi, kteří si najdou nové partnery, jsou neobvyklí.

Obrázek: mpmochrie

9. Kde si jestřáb Cooperův staví hnízda?

Jestřábi Cooperovi hnízdí na jakémkoli druhu stromu, ale vyhledávají stromy na rovném terénu v zalesněných oblastech. Jejich hnízda jsou obvykle 25-50 stop nad zemí, obvykle ve vidlici nebo rozkroku v kmeni, ale příležitostně i na vodorovné větvi.

10. Jak poznám jestřába lesního?

Jestřáb Cooperův má modrošedé zbarvení hřbetu a světlé spodní části těla, které jsou červenohnědě pruhované. Dospělí jedinci mají nápadné, načervenalé oči. Ocas je bílý se dvěma silnými tmavými pruhy.

11. Jak jestřáb Cooperův zabíjí kořist?

Jestřábi Cooperovi chytají kořist nohama a pak ji stisknou a silnými drápy rozdrtí. Někteří jestřábi byli pozorováni, jak svou kořist topí tak, že ji drží pod vodou, dokud se nepřestane hýbat.

12. Kdy jsou jestřábi Cooperovi nejaktivnější?

Jestřábi Cooperovi jsou aktivnější ráno, zejména v časných ranních hodinách. I když loví i odpoledne, jsou v tuto denní dobu mnohem méně aktivní, pravděpodobně proto, aby se vyhnuli přímé konkurenci s jinými druhy jestřábů.

13. Migrují jestřábi Cooperovi?

V některých částech svého areálu se jestřábi Cooperovi stěhují. Nejsevernější části jejich areálu jsou obývány pouze v období hnízdění, zatímco jestřábi Cooperovi v Mexiku a Guatemale jsou zde pouze v zimních měsících. Ve většině svého areálu, včetně většiny území Spojených států, jsou nestěhovaví.

14. Jak získal jestřáb Cooperův své jméno?

Jestřáb Cooperův byl často nazýván jestřábem kuřecím nebo jestřábem slepičím, zejména v koloniálních dobách, protože často lovil kuřata chovaná na farmách. Oficiálně byl jestřáb Cooperův pojmenován v roce 1828 Charlesem Lucienem Bonapartem na počest jeho přítele Williama Coopera.Přezdívka "jestřáb kuřecí" se však udržela ještě dlouho.

15. Jak velký je jestřáb Cooperův?

Jejich délka se pohybuje od 14 do 20 cm, rozpětí křídel od 24 do 39 cm a průměrná hmotnost mírně přesahuje jeden kilogram. Samice jsou v průměru asi o 40 % těžší než samci, ale mohou být až o 125 % mohutnější. To může pro samce představovat určitý problém, protože středně velcí ptáci jsou pro jestřába Cooperova běžnou kořistí a malí samci se občas mohou stát kořistí samic.

16. Napadne jestřáb Cooperův kuřata?

Jestřáb Cooperův je známý tím, že zabíjí kuřata. Kuřata jsou zranitelná, protože nemohou uletět a mají jen málo přirozených obranných prostředků. Díky své chuti na kuřata si jestřáb Cooperův v koloniálních dobách vysloužil přezdívku jestřáb kuřecí.




Stephen Davis
Stephen Davis
Stephen Davis je zanícený pozorovatel ptactva a nadšenec do přírody. Studuje chování a stanoviště ptáků již více než dvacet let a má zvláštní zájem o ptáky na dvorku. Stephen věří, že krmení a pozorování volně žijících ptáků není jen příjemným koníčkem, ale také důležitým způsobem, jak se spojit s přírodou a přispět k úsilí o ochranu. Své znalosti a zkušenosti sdílí prostřednictvím svého blogu Bird Feeding and Birding Tips, kde nabízí praktické rady, jak přilákat ptáky do vašeho dvora, identifikovat různé druhy a vytvořit prostředí přátelské k přírodě. Když Stephen nepozoruje ptáky, rád chodí na výlety a kempuje v odlehlých oblastech divočiny.